Jak vznikly zerodomy
Zerodomy jsou výsledkem ročního procesu návrhu vlastního rodinného domu. Hledání způsobu bydlení, vhodný výběr materiálů, úspora energie a volba technologií nezatěžujících životní prostředí, to jsou společné prvky těchto šesti typů rodinných domů. Níže jsou v několika bodech vysvětleny základní principy, které se při návrhu postupně staly standardy, podle kterých jsou navrženy naše nulové domy.
Ohledy k životnímu prostředí
Samotný název zerodomy – nulové domy – vychází z téměř nulové spotřeby energie, neobsahují rozvody vzduchotechniky, žádná schodiště a neodebírají tepelnou energii ze země – zdroje života. Samy o sobě využívají alternativní zdroje energie a stávají se tak energeticky nezávislé. Pro konstrukci nulových domů jsou vybírány přírodní materiály a výrobní procesy, po kterých zůstává pouze malá uhlíková stopa, a tak se stává ze zerodomu ekologicky šetrná stavba.
Správný výběr pozemku
Výběr pozemku je nejdůležitějším krokem ke zdravému bydlení. Pozemek s jižní orientací je využitelnější, než pozemek orientovaný severně. Je třeba zvážit velikost stavební parcely k zastavěné ploše budoucího domu, svažitost terénu, napojení na dopravní komunikaci, dostupnost a kapacitu inženýrských sítí, místní regulace a ve výsledku hraje velmi důležitou roli orientace domu vůči světovým stranám. Zerodomy jsou vhodné jak do městské zástavby, tak i do přírody. Svým uspořádáním se dají umístit i do svažitého terénu.
Orientace ke světovým stranám
Na severní části domu by měla být plocha prosklených částí co nejmenší, jelikož zde slunce přes zimu vůbec nesvítí. Proto je také zásadní správná orientace obytných místností. Ty jsou standardně umístěny na jih (případně jihovýchod, nebo jihozápad) a ostatní místnosti, jako je koupelna, prádelna, chodba, parkovací stání atd. jsou situovány na severní stranu.
Stínění přesahem střechy – v létě stín, ale slunce v zimě
Při orientaci prosklených ploch směrem na jih dochází zejména v letním období k přehřívání interiéru. Tomu lze předejít vhodným přesahem střechy, který se stává zajímavým architektonickým prvkem a vytváří zcela přirozenou ochranu před letním sluncem.
V zimních měsících se Slunce nachází nízko, a proto vhodně zvolená délka přesahu nebrání průniku slunečních paprsků do interiéru. Je tak umožněn prostup tepla přes prosklené plochy do interiéru nulového domu.
Na jednotlivých řezech domem je vidět, že přesah střechy v letních měsících funguje jako přirozený stínící prvek a naopak v zimním období nebrání průniku slunce do interiéru. V zimě tak dochází k zisku tepla přirozeným způsobem ze slunce a zdarma. Tímto je výrazně podporována nízká spotřeba energie, kterou by bylo nutné vynaložit pro výrobu tepla.
Suchou nohou kolem domu – návrat k historii
Přesah střechy plní nejen funkci stínícího prvku, ale vytváří částečně krytý a „čistý“ meziprostor, který je přechodem mezi vlastním domem a zahradou.
Toto řešení má inspiraci v historii. Příkladem může být rajský dvůr lemovaný ambitem, starověký římský dům s peristylem, ale také má tento prvek své místo v lidové architektuře. Bylo však nutné ho modifikovat pro potřeby dnešní doby. Základní myšlenka, kdy člověk mohl projít kolem domu a byl chráněný před vlivy počasí, zůstala zachována. Díky tomu mohou obyvatelé zerodomu-nulového domu vystoupit z auta a přejít „suchou nohou“ až třeba do zahrady.
Kryté parkovací stání
Na základě zkušeností, kdy garáž po určité době slouží spíše jako dílna a k ukládání nepotřebných věcí z domácnosti, bylo zvoleno parkovací stání před domem, které je kryté pouze přesahem střechy.
Bezbariérové bydlení
Vzhledem k tomu, že dům musí svým uživatelům po celý život zajišťovat pohodlí a bezpečnost, byly nulové domy navrženy jako jednopodlažní. Svým dispozičním uspořádáním a po drobných úpravách WC a koupelny jsou domy vhodné i pro osoby s omezenou schopností pohybu, jelikož zerodomy neobsahují žádná schodiště, ani jiné překážky.
Energie ze Slunce
Pro zajištění energetické nezávislosti byla pro svoji efektivitu oproti větrné elektrárně zvolena právě fotovoltaika. Její výkon je stabilnější, nevydává žádný hluk a fotovoltaické zdroje jsou umístěny na střeše domu.
Fotovoltaikou rozumíme přímou přeměnu slunečního záření na stejnosměrný proud. Výkon fotovoltaické elektrárny se odvíjí od množství slunečního záření. V letním období bývá doba slunečního svitu až 16 hodin a během této doby dokáže fotovoltaická elektrárna vyrobit více elektřiny, než je domácnost schopná spotřebovat. Zatímco v zimním období klesne doba slunečního svitu až na 8 hodin a je tedy nutné počítat s nákupem elektřiny z konvenčního zdroje energie.
Pouze nezbytné množství elektřiny bude potřeba koupit ze sítě dodavatele. Cesta k energetické nezávislosti vede přes jistou kázeň při využívání elektrické energie. Přebytky elektrické energie jsou akumulovány a připraveny k pozdějšímu využití. Tímto je za celý kalendářní rok bilance koupené a vyrobené elektrické energie vyvážená.
Skutečností také je, že během každodenních činností jako je vaření, provoz domácích spotřebičů, svícení, ale i během pouhé přítomnosti lidí v objektu se uvolňuje nezanedbatelné množství tepla. Tyto vnitřní tepelné zisky pokryjí část potřeby tepla pro vytápění a tím přispívají k úsporám elektrické energie, která by byla potřeba k jeho výrobě.
Podlahové topení
Systém podlahového vytápění má značné množství pozitivních přínosů. Efektivita podlahového vytápění je vysoká. Pracuje automaticky, bezobslužně, nezasahuje do interiéru a dochází k téměř ideálnímu rozložení teplot od podlahy.
Teplo je lidskému tělu předáváno sáláním a prohřeje ho tak efektivněji. Pocit z teplé podlahy zvyšuje tepelnou pohodu natolik, že návrhová teplota místnosti může být snížena o 2 °C. Pracuje s nízkým tepelným spádem a díky velké otopné ploše si vystačí s teplotou jen o pár stupňů vyšší, než je požadovaná teplota v místnosti. Tímto dojde k úsporám energie ve výši až 12% a díky omezení víření vzduchu je podlahové vytápění vhodné i pro alergiky.
Přitápění dřevem
Krbová kamna, či krbová vložka jsou v interiéru nejen designovou dominantou. Svou funkcí vytváří útulnou atmosféru a pozitivně přispívají k duševní pohodě. V dnešní době je topení dřevem, jakožto obnovitelným zdrojem energie, stále nejvíce ekonomické oproti vytápění plynem a elektřinou z konvenčních zdrojů. Hodí se jako doplňkový zdroj tepelné energie ke zvolenému podlahovému topení. Při spalování dřeva je uvolněno do vzduchu tolik CO2, kolik ho za svůj život do sebe naváže.
Bylinková zahrádka na střeše
Plochá střecha se nabízí k doplnění o zeleň, která pozitivně ovlivňuje životní prostředí tím, že pohlcuje škodliviny a produkuje kyslík. Extenzivní ozelenění střechy je plošné ozelenění vegetačními formami a vytváří na malé vrstvě substrátu trvalý rostlinný kryt. Díky ozelenění střechy je umožněn přirozený koloběh vody. Dešťová voda neodteče bez užitku do kanalizace, ale je tak zadržena v substrátu, kde je postupně odebírána vegetací a postupně dochází k odpařování zpět do atmosféry. Ozeleněná střecha zvyšuje tepelně izolační vlastnosti střechy a omezuje přehřívání střešní konstrukce. Spolu s využitím solární energie a kvalitním zateplením domu, tvoří komplexní zelené řešení. Střechu lze osázet třeba bylinkami, které pouhou svojí přítomností přispějí k dotváření příjemné atmosféry.
Příklad rostlin vhodných k ozelenění střechy: levandule, třezalka, dobromysl, mateřídouška, len, netřesk střešní, pažitka, ostřice nízká…
Poděkování
Rád bych poděkoval všem kolegům, kteří na návrhu zerodomů spolupracovali nebo nás svými poznámkami či správně položenými otázkami posunuli myšlenkově kupředu. Ing. arch. David Honek
Ing. arch. Aleš Vojtasík: „Kolik Ti je? Bolí Tě kolena? Přidej si k tomu prostatu a budeš proklínat každý schod, který tam uděláš…“
Richard Kuhnert: “ … máš to velké.“
Ing. Michal Havlíček: “ … rozvod vzduchu v Beskydech?“
Ing. arch. Kamil Mrva: “ … jaký tepelný most?“
